Svěřenské fondy v České republice

Svěřenský fond, nebo trust v angličtině, je dokonalým nástrojem správy, uchování a ochrany rodinného či obchodního majetku. Trusty tedy mohou být vypořádány z různých důvodů, jako jsou: rozdělení majetku v případě rodinného sporu, podnikatelská rizika, ochrana majetku před třetími stranami nebo uchování majetku po dlouhou dobu.

Od přijetí tohoto zákona v České republice v roce 2014 došlo k výraznému nárůstu registrace svěřenských fondů v ČR. Je třeba zdůraznit, že za prvních 5 let od svého vzniku bylo v zemi registrováno více než 1600 fondů.

Založení svěřenského fondu

Záležitost se svěřenskými fondy obvykle nastává v okamžiku, kdy vlastník významného podniku nebo jiného majetku pomýšlí na jejich ochranu a nástupnictví svými dědici.

Pro založení trustu bude zakladatel trustu s pomocí právníků, účetních a daňových poradců velmi pečlivě pracovat na statutu a dalších dokumentech trustu. Tyto dokumenty popisují širokou škálu situací, které určují vedení (kdo bude správce, dozor), fungování (činnost trustu), trvání a zánik trustu. Dokumenty například uvádějí konkrétní podmínky, za kterých mají beneficienti nárok na výhody plynoucí z trustu (například absolvování konkrétního vzdělávacího orgánu s určitými známkami nebo schopnostmi), popisují omezení správců nebo radí ohledně správy majetku.

Zakladatel by měl navíc velmi přesně přemýšlet o cíli trustu. Ať už jde například o ochranu majetku nebo o spravedlivé a postupné využívání majetku ze strany oprávněných, bude to mít dopad na budoucí průběh případných změn statutu, které vždy posoudí soudce z hlediska relevance pro počáteční cíl fondu.

K založení svěřenského fondu dochází podpisem statutu fondu zakladatelem u notáře. Správce svěřenského fondu nebo svěřenský správce přijme správu majetku svěřenského fondu a podepíše jej. Nakonec se údaje o svěřenském fondu poskytují do registru svěřenských fondů. Tyto údaje zahrnují informace o správci, jeho registračních údajích a majetku převedeném na svěřenský fond. Příjemci a zakladatel trustu nejsou otevřeni ve veřejných záznamech.

Správa a vlastnictví majetku ve svěřenském fondu

Svěřenský fond podle právního zákona České republiky č. 89/2012 občanského zákoníku vznikl vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a převodem majetku do svěřenského fondu. Majetek svěřenského fondu spravuje správce a správce je povinen tento majetek převzít a vykonávat jeho správu. Většina trustů v České republice je vytvořena za účelem ochrany vlastnictví nemovitého majetku. Do svěřenských fondů však lze převést jakýkoli majetek, movitý i nemovitý: hotovost v bance, práva vlastnictví, akcie, dluhopisy a automobily.

Po převodu majetku do svěřenského fondu již nenáleží zakladateli svěřenského fondu, nenáleží správci ani beneficientům. Zcizením vlastnického práva se tedy zakladatel stává pouze dozorcem a může správci fondu pouze radit se správou majetku. Ve skutečnosti nikdo z vlastníků nechce ztratit možnost kontroly nad podnikem nebo majetkem, který během života vybudoval. Zákon České republiky proto umožňuje, aby zakladatel byl zároveň správcem svěřenského fondu. I když v tomto případě by měl existovat další nezávislý správce, který by střet zájmů eliminoval. Zakladatel může být navíc beneficientem svěřenského fondu.

Zakladatel svěřenského fondu může jmenovaného správce odvolat v případě jakékoli neuspokojivé činnosti správce. Zakladatel může také změnit příjemce nebo jakýkoli dříve stanovený příkaz, pokud jde o dědictví a rozdělení výhod z majetku.

Správce

Trust zastupuje pověřený správce nebo správce. Proto bude jméno správce a jeho registrační adresa v údajích o bankovním účtu, v registru svěřenských fondů a v registru majetku. Jak jsme však již uvedli dříve, správce nemá žádná vlastnická práva k majetku, který spravuje.

Správcem může být fyzická nebo právnická osoba. Ze zákona jsou povinni zřídit si bankovní účet, zajistit dodržování předpisů proti praní špinavých peněz, zaregistrovat svěřenský fond na Finančním úřadě, vést evidenci činnosti, vést účetnictví, podávat účetní výkazy finanční úřad a platit daně. Správce tedy musí být schopen plnit výše uvedené povinnosti nebo si na každou činnost najmout profesionální poskytovatele.

Výhody a nevýhody trustů v ČR

Jednou z výhod českých trustů je flexibilita práva, kdy zakladatelem může být i správce (společně se samostatným správcem) a beneficient. To umožňuje vlastníkovi majetku zachovat a chránit majetek, ale neztratit kontrolu nad svými celoživotními úspěchy. Navíc cena vypořádání svěřenského fondu je ve srovnání se stejnými službami v Lichtenštejnsku, Rakousku, Německu a Švýcarsku vcelku rozumná.

Současnou nevýhodou je, že svěřenské právo je v České republice relativně mladé. Proto je popularita takového nástroje stále poměrně nízká. V důsledku toho není mnoho bank připraveno poskytovat služby trustům a mnoho z nich si za bankovní služby účtuje zvláštní poplatek. V době psaní tohoto článku nabízí své služby trustům pouze 10 bank v Praze.

Je třeba zdůraznit, že trusty neposkytují žádné daňové výhody, protože vystupují jako právnická osoba a platí veškeré daně, které by právnická osoba zaplatila. Než tedy přistoupíte k rozhodnutí, je životně důležité vyhledat konzultaci s právníkem, daňovým poradcem a účetním, aby provedli profesionální posouzení všech operací, které mají být v trustu.